Ráda bych vám ukázala další oblíbený cíle našich procházek po okolí domova. Mé nejoblíbenější procházky jsou takové, na kterých se psi mohou vykoupat, a zároveň je mohu socializovat s dalšími zvířaty. Tato oba požadavky naprosto splňuje. Začátek procházky je stejný, jako jsem ho popisovala v minulém článku. Připomenu ho tedy jen ve zkratce.
Košíkovské nádrže a Divoká zahrada Hostivař
Procházku začínám u Hamerkého rybníku, kde vycházím s kostelem po levé ruce, a jdu směrem k Záběhlickému zámku ulicí K Vodě, ze které u sportoviště uhnu na cyklostezku. Za přechodem pro chodce jdu dále rovně ulicí ulicí U Záběhlického zámku. Půjdu kolem polí, ale tentokrát na ně neodbočím, ale pokračuji ulicí dál. Samozřejmě tu je kdykoliv možnost z cesty na pole sejít a nechat tu psy vylítat. Momentálně je však doba, kdy by za to zemědělci nebyli úplně šťastní, a tak doporučuji raději využít onu cestu. Není nijak rušná, psy tu mám většinou na volno. Touto ulicí dojdete až ke Košíkovským nádržím, kde se psi mohou vykoupat, jen pozor na labutě. 🙂 Ty mohou být útočné, jsou velmi teritoriální, a psa můžou začít i topit. My jsme tu s nimi zatím naštěstí žádný problém neměli.
Mezi nádržemi pokračuji po mostě a ulicí dál. Když dojdu k parkovištím, je už lepší si vzít psa na vodítko, protože nás čeká úsek, kde je větší provoz. Po ulici K Horkám půjdu směrem vpravo ke křižovatce, kde přejdu a ulicí Mírového hnutí pokračuji, dokud nedojdu k první vedlejší ulici po levé straně, na kterou sejdu a Divokou zahradu už mám na dohled. Nejprve dojdeme k jezírku s vodním ptactvem, které mě stále naprosto fascinuje, a přijde mi úžasně vytvořený. Je obrovský, pohled na něj je krásný jak zvnějšku zahrady tak uvnitř z vyhlídky, která je tu vytvořená. Na ní máte také destičky s informacemi o jednotlivých druzích, které tu můžete potkat. Venku navíc jsou všude informační tabule o zákazu krmení zvířat s vyjmenovanými riziky, které z takového krmení plynou. Tyto tabule často fotím a sdílím, ale bohužel se neustále setkávám s tím, že lidé krmí zvířata pečivem a dalšími zbytky jídel z domácnosti. Což nezřídka bohužel končí smrtí. Prosím tedy i vás, nekrmte zvířata ve výbězích. Majitelé se o ně dobře starají, vědí čím je krmit a znají i jejich případné intolerance, které zvíře může mít úplně stejně jako člověk. Byť si myslíte, že jim tím přilepšujete, opak je pravdou, a můžete je bohužel i zabít. V tomto zookoutku mají připravené kontejnery na jídlo a u každého kontejneru je napsáno, co můžete donést, a za co budou rádi. Pokud chcete jakýkoliv zookoutek, či chovatele podpořit a jeho zvířátka potěšit, vždy se nejprve s majiteli / pracovníky zookoutku, farmy, výběhu a dalšími domluvte, a doneste mu to, co bude pro jejich zvířata dobré. Krmte je jen po výslovném svolení majitelů, provozovatelů nebo pracovníků.
Vstup se psy do zookoutku je povolen, ale musejí být samozřejmě na krátkém vodítku, a nesmí jít mimo vyznačené cesty (stejně jako jejich majitelé). Zároveň by měli v pohodě zvládat přítomnost zvířat, která k nim mohou přijít velmi blízko, jelikož jsou zvědavá, a na návštěvníky zvyklá. Kdybyste měli obavy, že se budou vaši psi bát a rušit zvířata štěkotem, raději do zookoutku nevstupujte a prohlížejte si zvířata zvenku, kde se můžete kdykoliv vzdálit. Přes vnější ploty vidíte totéž, co uvnitř. Jsou zde pouze tři výběhy.
Jezírko s vodním ptactvem – pohled z vyhlídky. 
Vyhlídka na jezírko.
Do zookoutku vstupujeme posuvnými dveřmi, a odtud jdeme po dřevěné lávce k vyhlídce na jezírko. Jak jsem psala, zde se můžeme o jednotlivých druzích dočíst pár informací a kochat se výhledem z přesně opačné strany, než jsme se dívali od vchodu. Dále jdeme kousek do kopečka k bílým daňkům. S těmi si můžeme užít velmi blízký kontakt přes plot. Opravdu se na vás většinou přijdou podívat, jsou velmi zvědaví. Zároveň jsou to nádherná zvířata, radost pohledět. Pokud byste chtěli mít celý výhled jako na dlani, vpravo od vstupu k nim od jezírka, je vyvýšená vyhlídka. Pod ní jsou již zmiňované kontejnery na jídlo. Když se vydáte vlevo, dojdete k ohradě s muflony. Ti byli při naší poslední návštěvě nejzvědavější, a se psími kluky se s velkým zájmem poznávali přes plot. Tady už jsou druhé posuvné dveře, kterými zookoutek opouštíme a podél daňků se vracíme domů.
Krásní bílí daňci 
Muflon evropský
Na cestu zpět máme dvě varianty. Buď se vrátíme stejnou cestou, nebo si dáme trošku delší okruh, od zookoutku půjdeme vpravo lesem, dojdeme k ulici K Jezeru, míjíme hřbitov a památník, dojdeme ke schodům, po kterých sejdeme do ulice Kubatova a touto ulicí jdeme k Toulcovu dvoru, o kterém jsem psala v minulém článku. Tady se můžeme zastavit na občerstvení a taktéž socializovat se zvířaty. Domů bych se pak vracela podél Botiče, dále stezkou mezi poli na Trojmezí, až bychom došli zase zpět k Hamerskému rybníku. Cestu vám detailně popisovat nebudu, protože si ji můžete přečíst v minulém článku, na který výše odkazuji. Do mapky níže však dávám tuto delší trasu. Rozdíl v délce tras je přibližně kilometr.
Od Divoké zahrady je to už jen kousíček k Hostivařské přehradě. Takže milovníci delších tras a celodenních výletů si mohou trasu o Hostivařský lesopark prodloužit.
Celé album najdete na našem Facebooku!
